Josef Kajetán Tyl se narodil v Kutné Hoře 4. února 1808, jeho otec byl vojenským krejčím a muzikantem, matka pocházela z Králíkova mlynářského rodu na Bylance.  J. K. Tyl studoval na gymnáziu v Praze poté i v Hradci Králové (zde bydlel u dramatického spisovatele V. K. Klicpery). 

Již v roce 1829 se stal členem kočovné divadelní společnosti, pak našel obživu v účtárně pražských kasáren, intenzivně působil jako ochotnický herec, dramatický spisovatel a překladatel, redaktor a organizátor českého společenského života v Praze.

Po revolučním roce 1848 odešel z Prahy a do smrti se živil jako kočovný herec. Bída, starost o početnou rodinu a pracovní vyčerpání mu způsobily předčasnou smrt (11. 7. 1856 v Plzni).

Jeho činnosti je významně poznamenáno české časopisectví (Jindy a nyní, Květy česká, Pražský posel, atd.). S Kutnou Horou udržoval Tyl styky zejména dokud žili jeho rodiče a při letní procházce tradiční kutnohorskou výletní trasou se zrodily verše k písni pro hru Fidlovačka (budoucí národní hymnu).

Kutnohorskou tematiku najdeme rovněž v různých črtách a v nejlepších Tylových prózách (Rozina Ruthardová, Dekret Kutnohorský a nejznámější hře Kutnohorští havíři). 

Z tylovské tradice vycházejí kutnohorští ochotníci, navazuje na ni Tylův Památník v jeho rodném domě a s jistou výčitkou současníkům ji připomíná základní kámen pomníku, instalovaný  v parku  pod  Vlašským dvorem  r. 1968