V průběhu prací se potvrdil nevyhovující stav kotevních prvků a veškerých konstrukčních spojů. Z  bezpečnostních důvodů proto pokračuje rekonstrukce ověsů s kosterní výzdobou. Nový nerezový systém bude nejen bezpečný, ale do budoucna umožní snadnější sejmutí pro případnou obnovu omítek. "V současné době máme opravený celý systém ověsů kolem lustru, celý baldachýn a přilehlé ověsy v klenbách a na čelech. V roce 2017 bude restaurování závěsné výzdoby pokračovat," konstatoval restaurátor Tomáš Král. Oprava lustru  a části ověsů z kosterních ostatků byly součástí pokračující kompletní rekonstrukce unikátní památky, které předchází rozsáhlý archeologický průzkum. 

Archeologové evidují už 752 pohřbů a 11 hromadných hrobů, výzkum stále není u konce

Jak už jsme podrobně aktuálně  informovali začátkem srpna (článek z 3. srpna 2016 je v kompletním znění k dispozici na www.obzorykutnohorska.cz), záchranný archeologický průzkum, který předchází plánovanému odvlhčení základů, přinesl řadu překvapivých nálezů. 

    Nález pohřbů archeologové očekávali, překvapením však pro ně byla zachycená intenzita pohřbívání. "Do současné doby bylo zjištěno už 752 pohřbů. Původně se předpokládalo, že pohřbívání u kostela bylo zahájeno až po jeho postavení. Několik desítek hrobů však bylo při výstavbě kostela porušeno, což znamená, že byly starší. Před výstavbou kostnice stála v její blízkosti starší stavba, z které byla nalezena jedna zeď a nároží. Zbytek se nachází pod současným hřbitovem a je pro výzkum nepřístupný," uvedl PhDr. Jan Frolík CSc. z Archeologického ústavu AV ČR Praha, v.v.i., který výzkum ve spolupráci s firmami Osina Archeo s.r.o. a GEO.CZ s.r.o. provádí. 

U jednoho z nebožtíků nalezli pražské groše a minci z doby vlády Jana Lucemburského

"Zachycené hroby lze rozdělit do několika skupin. První  tvoří pohřeb jedné osoby do hrobové jámy, a to v natažené poloze hlavou k západu. Ruce bývají obvykle složeny do klína nebo na hrudi. V některých případech bylo do jedné hrobové jámy postupně uloženo několik zemřelých. V tomto případě se nejspíše jedná o příslušníky jedné rodiny. Zvláštní případ představují hromadné hroby i s několika desítkami zemřelých. Zatím jich bylo identifikováno jedenáct. Těla do nich byla ukládána v několika vrstvách křížem. V rozích obvykle nacházíme kostry dětí. Podle nálezu šesti stříbrných mincí u nohy jednoho z pohřbených soudíme, že část hrobů náleží obětem morové epidemie z let 1349 - 1350. Hromadné hroby se navzájem porušují, a proto náleží více časovým obdobím. Uvedené morové epidemii předcházel v Kutné Hoře v roce 1318 hladomor," konstatoval PhDr. Frolík s tím, že u několika jedinců byly nalezeny železné či bronzové přezky spínající oděv nebo pravděpodobněji pohřební rubáš. V jednom hrobě byl nalezen i růženec. 

Význam, původ a účel v podloží zachycených brázd vyvolává i nadále otázky

„Pohřbívání předchází několik výraznějších brázd nebo rýh vyhloubených do podloží a směřujících přibližně ve směru sever - jih. Jejich účel zůstává neznámý a není zřejmé, zda vznikly činností člověka nebo přírody. Zaplněny byly v průběhu 13. a starší části 14. století. Ještě starší je ojedinělá sídlištní jáma kultury zvoncovitých pohárů (2700 - 2400 př. nl. l.) na jižní straně kostnice," řekl PhDr. Frolík a dodal, že v letošním roce budou prozkoumány terény přibližně kolem tří čtvrtin obvodu kostnice. Zbylá část pak na jaře roku 2017.

Antropologický výzkum by mohl napovědět více o životě našich předchůdců

Výzkum pokračuje již více než půl roku a stále není u konce. Jak konstatoval PhDr. Frolík, původní odhady, vycházející ze statických sond, nenaznačovaly, že bude zachycena tak složitá archeologická situace. Nepředpokládalo se, že budou zachyceny hroby starší než kostnice. Archeologům se naskytla jedinečná příležitost nahlédnout u základů kostnice do roku 2700 až 2400 před naším letopočtem. "Místo předpokládaného necelého metru archeologických situací se pohybujeme v hloubce tří metrů. Objem velice narost," zdůraznil PhDr. Frolík s tím, že se jedná o doposud největší výzkum vrcholně středověkého hřbitova v republice. Archeologové do současné doby evidují již čtyři tisíce nálezových sáčků. V plánu je antropologický průzkum, který by mohl přinést další informace o věkovém složení, nemocech, úrazech i stravování našich dávných předchůdců. Na kostrách mužů by se podle slov PhDr. Frolíka měla projevit i těžká práce, kterou vykonávali  v dolech. 

Objekt má neobvyklou statickou poruchu, náklon věží dosahuje už 43 centimetrů

Římskokatolická farnost Kutná Hora – Sedlec pokračuje v úsilí o obnovu kostela Všech svatých s kostnicí, který má neobvyklou statickou poruchu, již od roku 2014. Stavba je založena na spraších, nestabilním povrchu, což způsobuje, že se celá stavba naklání. „Nejvíce je to patrné u věží, jejich náklon dosahuje už 43 centimetrů,“ zdůraznil statik a projektant Ing. Vít Mlázovský, který při tiskové konferenci představil dvě varianty řešení. Jednou z možností je podle jeho slov podepřít stavbu o pevné skalní podloží, které se nachází v hloubce dvanácti metrů. Spíše však preferuje rozšíření základové spáry u těch částí, které se boří do  země.  

Po obnově a statickém zajištění jižní terasy se letos práce přesunuly na severní terasu 

Po opravě krovu a střešního pláště, výměně klempířských prvků a položení nové krytiny z břidlice bylo vybudováno provizorní zastřešení, aby mohlo dojít k rozkrytí jižní terasy a provedeno statické zajištění. „V roce 2016 práce spočívaly v obnově severní terasy. Současně probíhaly i dokončovací práce na jižní terase - kamenické prvky s výdechy odvětrání kostnice, osazení kovaného zábradlí, řešení osvětlení apod.,“ konstatoval Václav Sýba, jednatel společnosti Lanostav Praha, která je od počátku generálním dodavatelem prací. 

Záchrana vzácné památky si do letošního roku vyžádala investici téměř 13 milionů korun

Obnova Hřbitovního kostela Všech svatých s kostnicí v Kutné Hoře si vyžádala již investici téměř 13 milionů korun, hrazených plně z prostředků Římskokatolické farnosti Kutná Hora – Sedlec. Příprava II. etapy oprav je těsně před dokončením. 

Návštěvní i mají jedinečnou příležitost být svědky unikátní záchrany jedinečné památky     

Jak uvedl Petr Jakeš, ředitel organizační složky farnosti Kutná Hora Sedlec, v rámci dalších etap obnovy kostela Všech svatých s kostnicí v Sedlci bude nezbytné zasáhnout i do pyramid, což bude největší rozsah prací s kosterními pozůstatky. K tomu by však podle předběžných plánů mohlo dojít nejdříve až v roce 2018. Práce pokračují za provozu. Návštěvníci tak mají mimořádnou příležitost být svědky unikátní záchrany jedinečné památky.