Vzpomínka na osobnost prvorepublikové Kutné Hory, Jaromíra Dajbycha

Dne 23.1. uplynulo 60 let od smrti ing. arch. JAROMÍRA DAJBYCHA, jedné z nejvýznamnějších kutnohorských prvorepublikových osobností. Ačkoliv je pro vás jeho jméno nejspíš neznámé, pravděpodobně jste už navštívili alespoň jednu budovu jím postavenou. Určitě občas vyrážíte za kulturou do Tylova divadla, hledáte sportovní vyžití v sokolovně na Žižkově nebo jste kvůli zdravotním potížím někdy museli navštívit kutnohorskou nemocnici.

Všechny tyto budovy mají společného jmenovatele, kterým je právě Jaromír Dajbych a jeho stavební firma, jejímž majitelem se stal po smrti svého otce, taktéž stavitele, Čeňka Dajbycha. Kromě zmíněných významných kutnohorských budov postavil Jaromír Dajbych i kostel v Červených Janovicích a podílel se také na budování pohraničního opevnění.

Mimo stavebnictví se angažoval i v mnoha dalších oblastech veřejného života. Před první světovou válkou byl členem Mladočeské strany. Za první republiky zasedal v městské radě a zastával významnou funkci náměstka starosty města. Také byl jakožto legionář z 1. světové války zvolen prvním posádkovým velitelem města. Kromě stavitelství a politiky byl jeho třetí velkou vášní sport. Už od školních let byl členem Sokola, kde se věnoval především fotbalu a lehké atletice. Sport ho nepřestal bavit ani po ukončení školních let, a tak se z řadového člena stal cvičitel, ze cvičitele významný činovník sokolské jednoty a nakonec i starosta Havlíčkovy sokolské župy.

Dobu, kdy Jaromír Dajbych působil v Kutné Hoře, a všelijak se snažil zlepšit veřejný život v našem městě, nemilosrdně utnula druhá světová válka. Jakožto předseda kutnohorské správní komise byl vězněn v Drážďanech. Z Drážďan byl propuštěn, ale následně byl znovu zatčen při protisokolské akci a strávil měsíc a půl v Terezíně. Válku se mu ale nakonec podařilo přežít, a po jejím konci se těšil, jak naváže na svou předválečnou činnost v Kutné Hoře.

Jeho plány však zhatil nástup komunistů v roce 1948. Místo vděku a uznání za jeho práci mu byl tak jako tisícům jiných zabaven majetek, a v říjnu roku 1948 byl dokonce vyloučen ze svého milovaného Sokola. Prý pro nekladný poměr k lidově demokratickému zřízení republiky. Protože už nemohl vést svou stavební firmu, vydělával si kreslením stavebních výkresů. Později mu ale komunisté zakázali i tuto činnost, a tak musel inženýr architektury, legionář z 1. světové války a jedna z nejvýznamnějších prvorepublikových osobností Kutné Hory vzít zavděk prací v Tabákové továrně. Tam pracoval až do své smrti 23. 1. 1956.

Kvůli komunistickému režimu zemřela tato významná kutnohorská osobnost nepovšimnuta a v zapomnění. Nyní, šedesát let po jeho smrti, tedy považujeme za vhodné připomenout význam a přinos Jaromíra Dajbycha pro Kutnou Horu. A vzpomeňte si na něj i vy, až budete usedat do křesel v Tylově divadle nebo sportovat v žižkovské sokolovně. -Klára Šuhajová-