Kutnohoráci většinou znají staré mlýny, některé zachovalé a jiné v rozvalinách, na Vrchlici a na Bylance. V minulosti byly vodní mlýny tak potřebné, že se nacházely na každém vodním toku, který nabízel využití vodní energie.  Výjimkou není ani Hodkovský a Ostrovský potok, který ve Zruči ústí do Sázavy.

Hodkovský potok pramení v Sidonském lese východně od Zbraslavic. Teče kolem zbraslavického letiště, obchází Zbraslavice a přes Pančavu  se ubírá ke Zruči. Jeho údolím prochází železniční trať ze Zbraslavic do Zruče.

Prvním mlýnem na Hodkovském potoku ve směru po proudu byl Spálený Mlýn pod hrází rybníka zvaného Spálenka, půl kilometru severně od zbraslavického nádraží. Obytná budova mlýna je nyní zrekonstruovaná a trvale obývaná. V pořadí druhý byl Pančavský Mlýn v osadě Chotěměřice – Pančava, dnes krásně opravený a využitý k rekreačním účelům.

Vzhledem k poloze mlýna nad soutokem Hodkovského a Skalického potoka byla voda na mlýnské kolo důmyslně přiváděna náhony z obou potoků. Oba náhony se spojují nad nově osazeným dřevěným mlýnským kolem.

V osadě Pančava byla v 19. století sklárna, která zanikla pro nedostatek vhodné suroviny – křemene. Naproti mlýnu přes silnici se nacházela zbraslavická městská cihelna. Již na počátku 20. století, před více než 100 lety, byla Pančava oblíbeným výletním místem v pěkném čistém a zdravém přírodním prostředí. Lidé z města zde vyhledávali letní pobyt. Do počátku 60. let 20. století tu byla v provozu i výletní restaurace.

Půl kilometru pod Pančavou stál v lesnatém údolí Hodkovského potoka Pilský Mlýn. Později byla na jeho místě zřízena hájovna, dnes je tam pila Pančava.

Další 3 mlýny jsou už na katastru Hodkova. Podhradní Mlýn s mansardovou střechou nedaleko železniční zastávky Hodkov patří do skupiny menších barokních mlýnů. Zachovalo se i jeho kompletní technologické vybavení včetně dnes opět funkční turbíny, která vyrábí elektrickou energii.

Panský Mlýn stojí pod hrází Panského rybníka pod Hodkovem. Devítihektarový Panský rybník, postavený v letech 1650-1652, je využíván jako soukromý rybářský revír. K občerstvení slouží v sezóně dřevěná rybářská bašta přímo na hrázi rybníka.

Malý Mlýn, v pořadí šestý a poslední na Hodkovském potoku, se nacházel na levém břehu potoka asi 300 m pod Panským Mlýnem. Přibližně na jeho místě dnes stojí nové obytné stavení, ze samotného mlýna se prakticky nic nedochovalo. Dosud jsou patrné pouze zbytky mlýnského náhonu. 

Další mlýny směrem ke Zruči (Brtník, Bašecký Mlýn) už leží na Ostrovském potoku. Ostrovský potok, dříve zvaný též Pilský potok, pramení několika zdrojnicemi v lese nad Řeplicemi. Protéká vesnicemi Řeplice, Bohdaneč a Ostrov a ve Zruči ústí do Sázavy.

Spodní částí údolí od mlýna Brtník až do Zruče je vedena železniční trať č. 235 Kutná Hora – Zruč nad Sázavou. Také na Ostrovském potoku vzniklo v minulosti několik významných mlýnů, které sloužily okolním zemědělským vesnicím.

První (nejhořejší) mlýn byl v Řeplicích pod hrází rybníka. Ostrovský potok je zde teprve na samém začátku, má velmi malý průtok a bez možnosti zvýšit množství vody dotací z rybníka by tady mlýn nemohl existovat. Pro získání většího množství vody byl dokonce vybudován kanál, převádějící sem vodu z Nového rybníka, který leží v lese východně od Řeplic a patří do jiného povodí.

Druhý byl Bohdanečský Mlýn v Bohdanči. Na starých mapách je zakreslený hned pod hrází Pilského rybníka (pod dnešní silnicí), na novějších mapách je kreslený až pod druhým, Karbanovým rybníkem ve spodní části Bohdanče, odtud název Karbanův Mlýn.

Po toku následuje pod Bohdančí mlýn Beránek (Beránkův Mlýn) na samotě na katastrálním území osady Dvorecko. Na všech starších mapách až do poloviny 20. století se ovšem nazýval mlýn Nová Louka, podle stejnojmenné osady. V roce 1882 byl přestavěn, později opuštěn. Nyní se jeho budova rekonstruuje.

Další dva mlýny byly v Ostrově. Ostrov byl do poloviny 19. století největším sídlem v povodí Ostrovského potoka. V roce 1848 měl 725 obyvatel, více než Bohdaneč. (Dnes žije v Ostrově asi 40 obyvatel). V 19. století byl v Ostrově pivovar, lihovar, cihelna, sklárna a vápenka, hospoda byla otevřená do roku 1996. Ostrovský Mlýn se nachází přímo ve vsi pod rybníkem. Původně byl dřevěný o 1 kole na svrchní vodu, od 18. století kamenný. Byl v provozu do roku 1951.

Dolní, též Dolejší Ostrovský Mlýn stál u potoka pod vesnicí. Počátkem 20. století zpustnul a dnes je v jeho místech jen hromada kamení a část sklepa. Historický název na mapě z 18. století (Wieznikow Mühl) napovídá, že se do něj vozilo obilí hlavně z nedalekého Věžníkova.

Kilometr pod Ostrovem stojí v údolí o samotě Kyselův Mlýn. Ten obsluhoval především blízké Pertoltice a malé osady Věžníkov, Budkovice, Milanovice. 

Mlýn Brtník byl postaven ve výhodné poloze přesně v místech, kde se pod Želivcem spojují vody Ostrovského a Hodkovského potoka. Stojí rovněž na samotě, poblíž dnešní železniční zastávky Želivec pod silnicí do Želivce.

Další o samotě stojící je Bašecký Mlýn v údolí potoka 1 km jižně od Želivce, odkud k němu také vede hlavní přístupová cesta.

Poslední mlýn byl ve Zruči Na Ostrově, kde je dnes stejnojmenná restaurace. Jeho náhon byl nedávno rekonstruován a byla na něm vybudována malá vodní elektrárna.

Je příznačné, že první mlýny v horní části toku byly přímo ve vesnicích (Řeplice, Bohdaneč, Ostrov), zatímco na dolním toku podobně jako v údolí Vrchlice stály mlýny o samotě.

Údolí je zde hlubší, více zaříznuté a neposkytovalo, také vzhledem k častým záplavám, vhodnou polohu pro vznik celé vesnice. Vesnice ležící nad údolím však byly s mlýny úzce propojeny a navzájem by se bez sebe neobešly. Z vesnice vedla a dodnes vede ke každému mlýnu do údolí cesta, po níž se do mlýna přiváželo obilí.