Janský potok je horním tokem Klejnárky. Pramení několika zdrojnicemi v lesích jižně od Dobrovítova. Protéká známým rekreačním rybníkem Zbýšov a potom Opatovicemi, pod nimiž se jeho údolí začíná výrazněji zahlubovat. V lesnatém údolí pak přijímá zleva Senetínský potok od Hološin, zprava přitéká dlouhý Vranidolský potok, který je Janskému potoku prakticky rovnocenný. Na soutoku Janského a Vranidolského potoka stojí kamenná barokní budova Doudovského Mlýna. Spojený tok Janského a Vranidolského potoka pod Doudovským Mlýnem se dál nazývá Janský potok, ale pod soutokem má náhle dvojnásobnou šířku a charakter bystré podhorské říčky.

V pětikilometrovém úseku mezi Doudovským a Janským Mlýnem vytváří Janský potok úzké a divoké skalnaté údolí plné nádherných přírodních scenérií. Potok protéká stále lesem bez jediného sídla, na svazích se střídavě na levém i na pravém břehu zvedají četné skály. Koryto je plné kamenů, místy se v něm vyskytují skalní prahy. Janský potok tu na vzdálenost 5 km překonává výškový rozdíl 60 metrů. Skalnaté, místy klikaté erozní údolí vznikalo několik milionů let zpětnou erozí potoka, který tu překonává okrajový terénní stupeň Českomoravské vrchoviny nad Čáslavskou kotlinou. Podobná zaříznutá údolí vytvořily všechny toky, které stékají z vrchoviny na sever do Polabí: nad Kutnou Horou je to známé údolí Vrchlice, dnes zčásti zatopené vodárenskou nádrží, na Kolínsku údolí Polepky nebo Výrovky. Údolí Janského potoka je ale nejdivočejší. Je to skutečně nádherný kus přírody, přitom kousek od Čáslavi. V minulosti jím procházela žlutě značená turistická trasa. Před časem ale turisté z KČT přestali značení udržovat a s tím zmizely i jednoduché lávky přes potok, které tam dříve byly. Údolí je po lesní cestě sice dobře průchodné, ovšem chybějí v něm jakékoliv mosty nebo lávky. Na březnové vycházce Zeměpisného a vlastivědného sdružení jsme museli celkem 16krát brodit ledovou vodu Janského potoka. Na to se nezapomíná.

Nejdivočejší úsek Janského potoka končí u mohutné budovy zachovalého Janského Mlýna. To je další krásné místo, které stojí za pozornost. Obilí se v něm mlelo do 20. let 20. století. Cesta k mlýnu vede přes starobylý klenutý kamenný most. Janský mlýn je rodištěm zemského školního inspektora a dvorního rady Josefa Webra rytíře Pravomila.

Nad údolím na kraji osady Dubina stojí architektonicky hodnotná vila čáslavského rodáka, někdejšího rektora ČVUT v Praze profesora Josefa Anderleho. Se svou rodinou, rodiči a dvěma sestrami, chodil v mládí do údolí Janského potoka z Čáslavi pěšky na nedělní vycházky. Do Janského Mlýna jezdil i na letní byt. Místo si tak zamiloval, že si zde v roce 1933 nechal postavit moderní vilu, která se velmi lišila od okolních zemědělských stavení. Kolem vily založil rozsáhlou okrasnou s cizokrajnými dřevinami, které můžeme dodnes obdivovat. Velké balvany na skalku přitáhla koňská spřežení z nedalekého Janského potoka.

Lesnaté a skalnaté údolí Janského potoka pokračuje ještě od Janského Mlýna k Chedrbí. Pod ústím Paběnického potoka se už vodní tok oficiálně nazývá Klejnárka. U Chedrbí také končí lesy a začíná Čáslavská kotlina.

Nejkrásnější část údolí Janského potoka nad Janským Mlýnem měl potkat podobný osud jako údolí Vrchlice pod Malešovem.

Podle Státního vodohospodářského plánu připraveného za socialismu měla být v údolí v pětiletce do roku 1985 postavena vodárenská nádrž Březí podobných parametrů, jako vodárenská nádrž Vrchlice.

Nádrž měla podobně jako Vrchlice sloužit pro zásobování měst Čáslav a Kutná Hora pitnou vodou. Přehrada měla mít 36 m vysokou, kamennou hráz, zpevněnou zeminou, o délce 280 m. Zátopová plocha by činila 67 ha, převážně lesních pozemků.

Přehrada měla zadržet 7,34 mil. m3 vody. Přehradní nádrž by zatopila jediné lidské sídlo - Doudovský Mlýn, který leží uprostřed plánovaného zátopového pásma a musel by být zbourán.

V rámci ochranného pásma nádrže mělo být ovšem zbořeno 50 domovních objektů ve vesnici Březí (ležící nad přehradou), což by prakticky znamenalo její zánik.

Plánovaný vodovod měl přivádět do Čáslavi 221 l vody za sekundu, což by významně snížilo průtok Janského potoka (Klejnárky) pod přehradou, podobně jako je snížený průtok Vrchlice pod přehradou Vrchlice.

K postavení přehrady naštěstí nedošlo. Nicméně v Plánu hlavních povodí z roku 2006 přehrada Březí jako potenciální vodní nádrž stále figuruje.