Redakce Inzerce Spřátelené weby Řádková inzerce Archív Dnes je čtvrtek, 13. prosince 2018
logo

V GASK Kutná Hora 24. 11. otevřeli dvě podnětné výstavy a pokřtili katalog

V GASK Kutná Hora 24. 11. otevřeli dvě podnětné výstavy a pokřtili katalog
Foto: Anežka Eliášová
 
Publikováno: 26.11.2018 v 9:00
Rubrika: Zpravodajství

VRATISLAV NECHLEBA: TAJEMNÁ TVÁŘ (kurátorky: Veronika Marešová, Adriana Primusová). Vratislav Nechleba (1885–1965), žák Maxmiliána Pirnera a člen SVU Mánes, byl v první polovině 20. století nejslavnějším a nejvyhledávanějším autorem tzv. oficiálních portrétů.

Maloval prezidenta T. G. Masaryka, herce Eduarda Vojana, politika Karla Kramáře a movité průmyslníky a obchodníky. Namaloval také množství  autoportrétů. Kromě toho se věnoval i žánrovým výjevům a zátiším.

Navazoval na rembrandtovský odkaz portrétní malby a také jako konzervativní zastánce tradičních hodnot, vybudovaných Hynaisem, Ženíškem, Brožíkem a Schwaigerem, ostře vystupoval proti moderně.

V  tomto duchu vedl i své žáky v době, kdy působil na pražské AVU. Zde byl v letech 1918- 1958 profesorem a několikrát se stal i jejím rektorem. Malířovy vyhraněné postoje inklinující k historismu a k tomu excentrická povaha jej postupně uvrhly do izolace.

Na jeho dílo bylo nahlíženo s despektem, stával se častým terčem kritiky a postupně jeho tvorba upadla téměř v zapomnění. Ve sbírkovém fondu galerii GASK se nachází sedmdesát pět děl tohoto umělce, která se do sbírky dostala darem od Anny Nechlebové.

Řada pláten je rozpracovaných a  nedokončených. Některá bylo nutné restaurovat a díky tomu došlo i k novým odhalením. Na obraze Studie vlčáka chybí významná část malby, především obličej, jenž autor sám, pravděpodobně v afektu, zakryl barvou krátkými energickými tahy širokého štětce.

Restaurátorský průzkum odkryl nečekané souvislosti. V podmalbě nedokončeného obrazu identifikoval původní podobiznu. Tato tvář se shoduje s portrétem muže, jehož původ sice neznáme, ale který se objevuje na jiném Nechlebově obraze nesoucí název Muž v loveckém. Výstava v GASK KH potrvá do 17. 3. 2019.

JIŘÍ SOZANSKÝ: SIGNUM ACTUS/ZNAMENÍ ČINU  (kurátor Richard Drury). Jiří Sozanský vstoupil na uměleckou scénu na začátku sedmdesátých let dvacátého století, kdy v tehdejším Československu převládalo bezútěšné ovzduší tvrdě nastolené normalizace.

Jeho dílo lze charakterizovat jako věčný zápas vzdorných humanistických hodnot s brutálním ideologickým dogmatem. Trvalým východiskem jeho tvůrčí výpovědi se stalo celistvé propojování univerzálního tématu člověka v mezních situacích a autentického historického kontextu.

Sozanský ze zásady poznává na vlastní oči místa, kde se odehrály nepředstavitelné tragédie a mnohdy tak doslova kráčel sutinami civilizační sebedestrukce. Cynické zlo mocenské mašinérie (nacistické či komunistické) je v jeho tvorbě soustavně prozkoumávané, drsně odhalované a s drastickou expresí výtvarně zobrazované.

Výstava „Signum actus/ Znamení činu“ volně navazuje na projekt „Mezní situace“, který Jiří Sozanský realizoval v GASK v roce 2015. Pokud se zmíněná výstava zaměřila na téma zběsilosti války, jeho nový projekt vychází z toho, jak autorovu generaci i jeho osobně zasáhlo upálení Jana Palacha a Jana Zajíce v roce 1969 na protest proti pokračujícím represím a úpadku pookupační československé společnosti do rezignované lhostejnosti.

Na výstavě se představuje v symbolickém „oblouku“ soubor autorových obrazů, kreseb a grafik z přelomu 60. a 70. let 20. století na téma Job a utrpení Krista, spolu s novějšími cykly „16. 1. 1969“, „Místo“, „Memoriály“, „Signum actus/ Znamení činu“ a „Locus actionis / Místo činu“, jež jsou inspirovány mučednickým protestem Palacha a Zajíce.

Společného jmenovatele těchto cyklů najdeme v mravním principu „trpícího spravedlivého“. Ač studoval v ateliéru malby Františka Jiroudka, Jiří Sozanský se začal věnovat grafice již v prvním ročníku na Akademii výtvarných umění v Praze, kdy se seznámil s profesorem grafiky Ladislavem Čepelákem.

Sblížil je společný obdiv Rembrandta, jenž pro Čepeláka představoval primární inspirační zdroj. Ve svých raných grafikách Sozanský vstupuje do intenzivního dialogu s Rembrandtem dramatickou modelací figury, vystupňovaným dynamismem šerosvitu, ale i soucitem s údělem člověka. Cyklus „Job“ vznikl jako symbolická reflexe činu Jana Palacha a vyhrál studentskou soutěž o Cenu Jana Palacha ve školním roce 1970-1971.

Biblické téma Jobova nářku nad synem zavražděným cizími nájezdníky mělo ve světle tehdejších událostí pro Sozanského silný významový náboj. Druhý obraz z cyklu „Ze života slepce“ (1971) se také vztahuje k příběhu Joba. Autorovy cykly velkoformátových kreseb z let 2013-2017, které představujeme na této výstavě, jsou také úvahou nad obětí Jana Palacha.

Cyklus „16. 1. 1969“ (nazvaný podle dne, kdy se Palach upálil) se zaměřuje především na psychické drama jeho činu. Cyklus „Místo“ se skládá z  konceptuálních studií k architektonickému řešení rodného domu Jana Palacha ve Všetatech a  jeho pomníku na Václavském náměstí.

Nejde o uskutečnitelné návrhy, nýbrž o  volné, idealizované rozvíjení daného konceptu. Bronzové plastiky s názvem „Memoriály“ (2018) mají své východisko v autorových kreslených architektonických vizích.

Výchozím bodem cyklu „Signum actus“ (2017) byla dobová fotografie Jana Palacha, kterou Sozanský postupně překrýval vrstvami barvy, čímž přesouval sdělení obrazu od vnější popisnosti k niternějšímu vyjádření abstrahované dramatičnosti.

Cyklus „Locus actionis“ (2018) je podobně zpracovaným portrétem Jana Zajíce. Určujícím momentem posledních dvou zmíněných cyklů je to, že těla obou mužů zanechala o aktu sebeobětování svědectví v podobě viditelných stop i na přilehlých površích.

Tento „reziduální zápis“ tělesné přítomnosti lze přirovnat k trpitelské symbolice Turínského plátna či lidského stínu vyrytého do kamenných schodů atomovým výbuchem v Hirošimě. Výstava „Signum actus/Znamení činu“ se koná u příležitosti stého výročí vzniku samostatného československého státu a padesátého výročí obětí Jana Palacha a Jana Zajíce.

Jako vždy u Jiřího Sozanského nejde o formální připomenutí historických výročí, ale o podnětnou úvahu nad jejich aktuálním významem pro dnešní společnost. Olga Sozanská přečetla dopisy bratra Jana Palacha a bratra Jana Zajíce, které by dnes napsali svým bratrům.Tuto výstavu v GASK KH lze shlédnout do 17. 3. 2019.

V RÁMCI SLAVNOSTNÍHO ZAHÁJENÍ VÝSTAV PROBĚHL KŘEST PUBLIKACE MARTIN KURIŠ - MONOGRAFIE 1993 – 2017. 

FotogalerieV GASK Kutná Hora 24. 11. otevřeli dvě podnětné výstavy a pokřtili katalogV GASK Kutná Hora 24. 11. otevřeli dvě podnětné výstavy a pokřtili katalogV GASK Kutná Hora 24. 11. otevřeli dvě podnětné výstavy a pokřtili katalog
Autor článku: Redakce OK, autor fotogalerie: Anežka Eliášová
Poslední komentáře
Počet příspěvků: 0 | Buďte první!

Zatím žádný komentář.

Nepřehlédněte...
Řádková inzerce
Prodej (1 inzerátů)
Byty (1 inzerátů)
Nemovitosti (1 inzerátů)
Zaměstnání (1 inzerátů)
Různé (2 inzerátů)
Pronájmy (1 inzerátů)
Koupě (1 inzerátů)
     
Soubory cookie používáme k tomu, abychom vám usnadnili a zpříjemnili používání našich webových stránek.
Používáním našich webových stránek vyjadřujete svůj souhlas s umístěním souborů cookie ve vašem zařízení. Další informace
ROZUMÍM