V letošním roce si připomínáme už čtvrtstoletí od obnovení Sokola v Kutné Hoře a přitom se zdá, že to bylo včera, když se v lednu roku 1990 u manželů Dolanských konala schůzka, která měla za cíl obnovit sokolskou organizaci. Ustavující schůze proběhla 28. února 1990 v Kremnické ulici v budově, kde se dnes nachází prodejna bílé techniky pana Dospivy. Mezi účastníky byli kromě manželů Milady a Jana Dolanských, Otto a Jarmila Morawských, Jiří Jungmann, Květa Šlejtr, Růžena Rajchrtová, Libuše Řezáčová, Dana Choceňská, Jiřina Hlavová a další. I já jsem se té schůze zúčastnila společně se svou matkou Anastázií Zedníkovou, bývalou členkou Sokola a cvičenkou XI. všesokolského sletu v roce 1948. V čele prvního výboru obnovené jednoty stanul starosta Jiří Burda, jednatelem byl zvolen Miroslav Pechr, náčelnicí Milada Dolanská, vzdělavatelem Miroslav Matina, finanční záležitosti dostala na starost Libuše Řezáčová.

Na sjezdu zástupců jednotlivých obnovených sokolských jednot, který se konal v březnu reprezentoval kutnohorský Sokol Jiří Jungmann. Prvním úkolem obnovené jednoty již pod vedením Jaroslava Křivského bylo navrácení původního sokolského majetku. V Kutné Hoře se jednalo o dvě sokolovny, sokolské cvičiště a jízdárnu. Teprve poté mohl Sokol obnovit svou činnost. Kromě všestrannosti byl vytvořen oddíl basketbalu a stolního tenisu, ke kterým později přibylo karate a v loňském roce silový trojboj. V současnosti má jednota necelé tři stovky členů.

Díky podpoře Města provozujeme obě sokolovny, sportu a tělovýchově slouží i cvičiště, které je Městu pronajímáno a bylo přeměněno v pěkný sportovní areál. A co popřát kutnohorskému Sokolu na závěr? Především hodně členů, lidí, pro které je fyzický pohyb životní potřebou, zajímá je dění kolem nich a jsou ochotni přiložit ruku k dílu, protože Miroslav Tyrš v roce 1862 zakládal nejen spolek sportovní, ale i vlastenecký.