Petra Bělohlávková přednášela na Nové scéně Dusíkova divadla na pozvání Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“ a ve spolupráci s Obecním úřadem Žáky. Podtitul přednášky byl „Alexandr Dreyschock - 200 let od narození klavírního virtuosa ze Žák“.

Příběh klavíristy a hudebního skladatele Alexandra Dreyschocka je příkladem toho, jak umí být historie nespravedlivá. Jméno virtuosa, který ve své době konkuroval Franzi Lisztovi, dnes zná nanejvýš několik odborníků.

A to se snažila napravit právě PhDr. Petra Bělohlávková, Ph.D. z katedry hudební výchovy University Karlovy. Přednáška byla doplněna hudebními ukázkami, které paní doktorka doslova bravurně zahrála na piano!

Alexandr Friedrich Hermann Dreyschock se narodil 16. října 1818 na auerspergském velkostatku v Žákách u Čáslavi do rodiny vrchnostenského úředníka Josefa Pavla Dreyschocka.

V osmi letech hrál Alexandr tak dobře na piano, že mohl veřejně vystoupit. V deseti letech předvedl v Žákách na hudební akademii Mozartův klavírní koncert a předehru k Webrovu Čarostřelci. V roce 1833 přichází do Prahy studovat klavír a kompozici k Václavu Janu Tomáškovi.

V roce 1838 zahájil turné po německých zemích, které začíná v Lipsku – významném centru hudebního života, kde si získává uznání. Téměř 30 let cestuje po Evropě.

Mezi nejčastější destinace jeho koncertů patří Německo, Rusko, Vídeň. Hraje v Bruselu, Paříži a Londýně, Holandsku, Belgii, v Dánsku, Švédsku, Polsku. Pravidelně se ovšem vrací do Prahy, kde má stálé sídlo, a vyučuje zde nadané žáky, mezi kterými je mj. Bedřich Smetana.

Odjíždí do Petrohradu, kde se na nově otevřené konzervatoři stává jejím ředitelem a klavírním profesorem. Také je jmenován carským dvorním klavíristou. Ze zdravotních důvodů se v roce 1868 odjíždí zotavit do Itálie, kde v Benátkách 1. dubna 1869 umírá na tuberkulózu. Jeho ostatky jsou převezeny do Prahy a pohřbeny na pražském Olšanském hřbitově.

Alexandr Dreyschock je v Česku téměř zapomenut. Dokonce se vytratil i z paměti lidí v jeho rodné obci – Žákách u Čáslavi, přestože tam dodnes stojí jeho rodný dům. Rodný dům čp. 2 se nalézá u hlavní brány, při vstupu do zemědělského statku.

Během několika málo let se rodina přestěhovala do zámečku čp. 1, který stojí jen o několik desítek metrů dále. O šest let mladší bratr Raimund, který se později stal virtuosem a profesorem hry na housle na konzervatoři v Lipsku, se narodil již v tomto zámečku. Ze zámečku zůstaly v podstatě ruiny, přesto se ho nový majitel snaží citlivě opravit.

Díky Petře Bělohlávkové a Obecnímu úřadu Žáky se snad nejen na Čáslavsku podaří obnovit povědomí o tomto virtuosovi, který je v západní Evropě dodnes hrán. Snad největší zásluhu na „znovuobjevení“ Dreyschocka má muzikoložka a hudební publicistka magistra Dita Hradecká.

A velký kus práce přímo „v terénu“ odvádí paní Dana Janotová ze Štrampouchu. Paní Janotová nám prozradila novinku, kterou si nemůžeme nechat pro sebe: „Připravujeme pamětní desku a po dohodě s majiteli bude umístěna na jednom z domu v Žákách, kde rodina žila!“