Redakce Inzerce Spřátelené weby Řádková inzerce Archív Dnes je pondělí, 20. listopadu 2017
logo

Obrazem: XXIV. ročník „Ortenovky“ ukázal, že festival stojí na rozcestí

Obrazem: XXIV. ročník „Ortenovky“ ukázal, že festival stojí na rozcestí
 
Publikováno: 13.9.2017 v 13:00
Rubrika: Kultura

Klub rodáků a přátel Kutné Hory, město Kutná Hora, kraj, ministerstvo kultury opět spojily síly a podpořily festival Ortenova Kutná Hora, který k městu pod Barborou nesporně patří téměř bytostně, připomíná jednoho z nejniternějších českých básníků i jeho tragický osud a vytváří platformu pro nové talenty soutěží mladých autorů. Téměř neodmyslitelné opory, tváře, bez nichž jsme si Ortenovu Kutnou Horu nedovedli představit, však buď odešly trvale z našeho světa, nebo se směrem k festivalu odmlčely. Některé z tradičních částí programu sice zůstaly zachovány, ale absence takových osobností jako jsou například Hana Kofránková, Marie Valtrová, Alfred Strejček, atd. prostě musí být znát a přímo si vynucuje nové postupy i přístupy, uplatnění čerstvých nápadů, fyzickou i duševní přítomnost mladých lidí (vždyť Orten byl, je a zřejmě vždy bude především básníkem citlivého mládí).  O přízeň publika se musí bojovat i v takto evidentních případech, novinky potřebují čas ke krystalizaci (příkladem může být podvečerní koncert v sobotu, kdy těsně po sobě vystoupili klasický písničkář Vladimír Merta a Kittchen, reprezentant industriálního folku, tedy subjekty z opačných pólů a obecenstvo to dalo najevo -  lze přemýšlet o dvou samostatných koncertech, lze předpokládat, že takové prolínání má perspektivu? - to ukáže až čas). Stejně je „citlivé“ a obtížné  udělat výběr kutnohorských výtvarníků (mně na výstavě chyběli třeba Andrej Németh či Stanislav Diviš – lze to smysluplně odůvodnit, „napravit“ v dalším ročníku festivalu? - i zde platí již řečené). Abychom si rozuměli, o čem je řeč, připravila Monika Pravdová stručnou reportáž z vernisáže:  VÝSTAVA KUTNOHORSKÝCH VÝTVARNÍKŮ 4 + 4 byla 9. 9. zahájena ve Spolkovém domě v rámci festivalu Ortenova Kutná Hora (potrvá do 30. 9.). K vidění jsou díla Stanislava Kostky, Josefa Pospíšila, Jaroslava Rezlera, Miloslava Smrkovského, Jarolava Alta st., Jaroslava Alta ml., Luďka Filipského a Jitky Jelínkové. Jak zdůraznil Aleš Rezler, který výstavu pro Klub rodáků a přátel Kutné Hory připravoval, patřilo by na ni mnoho dalších jmen. Výstavní prostory však mají své limity. "Sudý počet autorů a jejich souměrné rozdělení záměrně představuje vyváženou polaritu mezi dvěma základními obory výtvarného umění - malbou a plastikou, vysvětlil Aleš Rezler. Kompletní text k výstavě, ve kterém jednotlivé autory představuje, bude k dispozici na našem webu. O hudební zpestření vernisáže se postaral kytarový virtuóz Jiří Červín. 

     Osvědčené  body programu by nemělo cenu škrtat: Koncerty, procházky městem, zcela klíčovou soutěž mladých básníků, autorské čtení, klubové večery, nové a nové „objevy“ z života a díla Jiřího Ortena, jeho současníků či následovníků nechyběly pochopitelně ani letos. Rozcestí není žádnou tragedií, spíše výzvou: Pokračovat v cestě a pečlivě rozvážit, kterým směrem se dát. Kutná Hora je tím (nejen) svému velkému rodákovi přímo povinna.

 

Text k výstavě ve Spolkovém domě v Kutné Hoře od jejího kurátora Aleše Rezlera:

4 + 4, VÝSTAVA KUTNOHORSKÝCH VÝTVARNÍKŮ

Stanislav Kostka, Josef Pospíšil, Jaroslav Rezler, Miloslav Smrkovský Jaroslav Alt st., Jaroslav Alt ml., Luděk Filipský, Jitka Jelínková

obrazy, sochy

Spolkový dům, Lierova 146, Kutná Hora 9.9. - 30.9.2017

Co je to být umělcem? Je to rozhodnutí, síla vůle, touha po výlučnosti nebo po osobní svobodě? Vedle souhrnu toho všeho srozumitelného „neumělecké“ části veřejnosti, je zde ale něco navíc. Víme dobře, co znamená pud mateřský nebo pud sebezáchovy. Mimo těchto základních vrozených instinktů existuje u malé části populace i instinkt speciální - puzení tvořit, projevovat se v určitém druhu umění. Klub rodáků a přátel Kutné Hory vyvíjí každoročně aktivity zaměřené na hudbu, film, literaturu, poezii, fotografii a výtvarné umění. Připomíná systematicky umělecké osobnosti spojené s Kutnou Horou. I tato výstava je do jisté míry připomínkou. Nepopisuje současnou situaci umělecké scény v Kutné Hoře, je výsledkem mé osobní reflexe období sedmdesátých a osmdesátých let 20.století v Kutné Hoře. Konglomerát umělců zařazených do této výstavy pro mne osobně tenkrát představoval první zkušenost s aktivní uměleckou praxí v Kutné Hoře. Patřilo by sem mnoho dalších jmen, ale omluvou snad je, že tyto výstavní prostory mají své limity. Sudý počet autorů a jejich souměrné rozdělení také záměrně představuje vyváženou polaritu mezi dvěma základními obory výtvarného umění - malbou a plastikou.

Sklářský výtvarník Stanislav KOSTKA se narodil v Kutné Hoře 9. března 1939. Po vystudování zdejšího gymnázia pokračoval ve studiu na Střední umělecko průmyslové škole sklářské v Železném Brodě v letech 1958-1960. Na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze pokračoval ve vyšším studiu v letech 1961-1967 ve speciálním ateliéru sklářského výtvarnictví. Jeho doménou se staly ve volné tvorbě, mimo řadu realizací do architektury, tavené skleněné plastiky. Pohybuje se od volných uvolněných tvarů až po vymezené geometrické tvarosloví plastických průhledů, vycházejících z pevné kresby a linearity grafických návrhů.

Sochař Josef POSPÍŠIL, narozen 3.května 1955 v Kutné Hoře, je absolventem Akademie výtvarných umění v Praze, kde studoval v letech 1980-1986 v ateliérech prof. Jiřího Bradáčka (1922-1984) a prof. Jana Hány (1927-1994). Po absolutoriu na AVU se začal brzy věnovat restaurátorské praxi. Po studiích je jeho sochařský projev spjat s akademickým prostředím, později dospívá k oscilacím mezi volnou tvorbou a sochou v architektuře. Čerpá z tradic dávných kultur Středního východu, jsou mu blízké formy dekorativního neoklasicismu, také opart či minimalismus. Mezi nejčistší sochařsky a výtvarně nejpřesvědčivější patří bezesporu ideové interpretace v duchu kubisticko civilistním.

Sochař, restaurátor, umělecký kovář Jaroslav REZLER se narodil 10.června 1939 v Malešově u Kutné Hory. V letech 1961-1963 navštěvoval kurz uměleckého zpracování a cizelování kovů u profesora Artura Bartoška v Hradci Králové. Pracuje na renovacích vybavení památkových objektů středních Čech. V regionu Kutné Hory zpracoval celou řadu realizací kovaných doplňků pro historické památkové objekty. V ranné volné tvorbě se po roce 1964 zabýval drobnou kovanou zvířecí i figurální plastikou na kterou pak navázala samostatná designérská umělecko-řemesná práce pro sakrální prostory. Je jedním z umělců, kteří se ztotožnili s aktivnějšími evropskými tendencemi pracovat s kovem také ve volné umělecké tvorbě. V osmdesátých letech jeho formální rejstřík obohacuje technika ražby, která znamenala jasné vybočení z klasických hranic materiálu.

Sochař, řezbář a restaurátor Miloslav SMRKOVSKÝ, narozen 29. srpna 1926 v Kutné Hoře, získal nejdůležitější profesní předpoklady na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v sochařské speciálce u prof. Josefa Wagnera. Uplatňoval se jako sochař restaurátor význačných sochařských historických památek takřka po celé České republice. Ve volné sochařské tvorbě projevoval smysl pro objemovost a monumentalitu. Zásadní byla pro něj oblíbená témata ženy, dívky a mateřství, která vyjadřoval v materiálu oproštěně od detailu a popisnosti, všední každodennosti. Zemřel 12. března 2009 v kutné Hoře.

Malíř, restaurátor Jaroslav ALT st. se narodil 30. července 1927 v Květinově na Havlíčkobrodsku. Studoval v letech 1947-1953 na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Miloslava Holého a prof. Bohuslava Slánského. Pod vlivem Stanislava Holého se u Jaroslava Alta st. objevuje celoživotní zaujetí krajinou, zejména rodné Vysočiny. Věnuje se ale i portrétu a zátiší. I přes nejrůznější tendence a pocitové spřízněnosti s expresivními formami jeho volná malba vždy spěje především k realismu. U většiny obrazů i kreseb Jaroslava Alta je základem bezprostřední kontakt s krajinou, zobrazovaným předmětem, osobou - smyslovou skutečností vůbec. Souběžnou malbě ale byla jeho více než padesátiletá činnost restaurátorská, v níž exceloval. Po absolutoriu v roce 1953 působil v ateliéru prof. Slánského na akademii sedm let jako odborný asistent, kdy se podílel na založení nového studijního oboru - restaurátorství. V rozmezí let 1960 až 1964 byl předsedou restaurátorského oboru Svazu českých výtvarných umělců. V roce 1966 se účastnil na vzniku tvůrčí skupiny restaurátorů-malířů Skupina 66, jejímž byl mluvčím a členem až do roku 1970.

Malíř, restaurátor, grafik, fotograf a pedagog Jaroslav ALT ml., narozen 21. června 1950 v Kutné Hoře. V letech 1969-1975 studoval na AVU v Praze u prof. Rajmunda Ondráčka a prof. Bohuslava Slánského. V grafice i malbě dospěl k výrazné formální zjednodušenosti až minimalistické zkratce. V malbě s jemnou barevností, zaznamenává přírodní děje. Jeho malba i kresebný projev jsou příznačné subtilitou a neokázalou soustředěnou úsporností, používá geometrické členění kompozice, nebo variuje zdánlivou živelnost přírodních jevů, podřízenou vlastním zákonitostem a řádu. Kromě volné tvorby se významným způsobem realizuje v restaurátorském oboru. Pedagogicky působí v Ateliéru restaurování nástěnné malby a sgrafita Fakulty restaurování Univerzity Pardubice a na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.

Malířka, grafička, keramička, výtvarná pedagožka Jitka JELÍNKOVÁ se narodila 1. srpna 1947 v Plzni. V letech 1974-1979 studovala na pražské AVU v ateliéru malby prof. Karla Součka. Je vybavena předpoklady malířskými a grafickými současně. Přes počáteční tvorbu (kdy se objevuje u ní i krajina), dnes převažuje v její volné tvorbě osobní portrét a figura. Opírá se o přesnou přípravnou kresbu, jejíž abstrahovaná povaha má schopnost definovat karikující formou psychologické rysy osobnosti. Mimo volné malby se věnuje glazované keramice, návrhům exteriérů a firemních štítů, tvorbě plakátů kulturních akcí, návrhům kostýmů a ilustrační tvorbě.

Restaurátor, malíř, grafik a pedagog Luděk FILIPSKÝ, narozen 23. ledna 1945 v Moravských Budějovicích studoval na pražské akademii výtvarných umění v letech 1963-1969 u prof. Antonína Pelce a Jana Smetany. V ateliéru prof. Smetany byl také v letech 1970-1972 odborným asistentem. Luděk Filipský byl zpočátku zaujat krajinou a přírodními strukturami, které zpracovával zejména v lavírované jemné kresbě. Zájem o zdroje řádu světa, prapůvodní přírodní mechanismy přešly v letech 2004 až 2006 ke studiu světelných struktur a prostorů, fyzikálních zákonitostí. Jednoznačně se přiklání k abstrakci, zaznamenává pohyb a vztahy hmoty a světla. Kromě dvourozměrné práce v malbě a kresbě vytváří díla na pomezí obrazu a plastiky, která zřetelnějším způsobem popisují procesy proměn hmoty a prostoru. Aleš Rezler, září 2017

Součástí festivalu Ortenova Kutná Hora byla vernisáž výstavy kutnohorských výtvarníků 4+4 ve Spolkovém domě
Foto: Monika Pravdová
Fotogalerie
FotogalerieObrazem: XXIV. ročník „Ortenovky“ ukázal, že festival stojí na rozcestíObrazem: XXIV. ročník „Ortenovky“ ukázal, že festival stojí na rozcestíObrazem: XXIV. ročník „Ortenovky“ ukázal, že festival stojí na rozcestíObrazem: XXIV. ročník „Ortenovky“ ukázal, že festival stojí na rozcestíObrazem: XXIV. ročník „Ortenovky“ ukázal, že festival stojí na rozcestíObrazem: XXIV. ročník „Ortenovky“ ukázal, že festival stojí na rozcestíObrazem: XXIV. ročník „Ortenovky“ ukázal, že festival stojí na rozcestíObrazem: XXIV. ročník „Ortenovky“ ukázal, že festival stojí na rozcestíObrazem: XXIV. ročník „Ortenovky“ ukázal, že festival stojí na rozcestíObrazem: XXIV. ročník „Ortenovky“ ukázal, že festival stojí na rozcestíObrazem: XXIV. ročník „Ortenovky“ ukázal, že festival stojí na rozcestíObrazem: XXIV. ročník „Ortenovky“ ukázal, že festival stojí na rozcestíObrazem: XXIV. ročník „Ortenovky“ ukázal, že festival stojí na rozcestíObrazem: XXIV. ročník „Ortenovky“ ukázal, že festival stojí na rozcestíObrazem: XXIV. ročník „Ortenovky“ ukázal, že festival stojí na rozcestíObrazem: XXIV. ročník „Ortenovky“ ukázal, že festival stojí na rozcestíObrazem: XXIV. ročník „Ortenovky“ ukázal, že festival stojí na rozcestíObrazem: XXIV. ročník „Ortenovky“ ukázal, že festival stojí na rozcestíObrazem: XXIV. ročník „Ortenovky“ ukázal, že festival stojí na rozcestíObrazem: XXIV. ročník „Ortenovky“ ukázal, že festival stojí na rozcestíObrazem: XXIV. ročník „Ortenovky“ ukázal, že festival stojí na rozcestíObrazem: XXIV. ročník „Ortenovky“ ukázal, že festival stojí na rozcestíObrazem: XXIV. ročník „Ortenovky“ ukázal, že festival stojí na rozcestí
Autor článku: Vítězslav Hospes, autor fotogalerie: Vítězslav Hospes, Monika Pravdová
Poslední komentáře
Počet příspěvků: 0 | Buďte první!

Zatím žádný komentář.

Nepřehlédněte...
OBRAZEM: Vichřice nemilosrdně řádila i v lesích na KutnohorskuAktuality z kutnohorského florbaluRestaurování soch před jezuitskou kolejí i morového sloupu bude pokračovatObnova stepních společenstev a sadů na vrchu Kaňk
Kalendář akcí: Listopad
Po
 
20
27
Út
 
21
3
 
Ne
12
 
>> Zobrazit podrobný kalendář akcí
Řádková inzerce
Prodej (2 inzerátů)
Nemovitosti (1 inzerátů)
Zaměstnání (1 inzerátů)
Seznámení (1 inzerátů)
    
Soubory cookie používáme k tomu, abychom vám usnadnili a zpříjemnili používání našich webových stránek.
Používáním našich webových stránek vyjadřujete svůj souhlas s umístěním souborů cookie ve vašem zařízení. Další informace
ROZUMÍM