Redakce Inzerce Spřátelené weby Řádková inzerce Archív Dnes je čtvrtek, 28. března 2024
logo

Městský strážník, silák, herec… Jiří Žaloudek z Čáslavi si zahrál i ošetřovatele ve filmu Masaryk

Městský strážník, silák, herec… Jiří Žaloudek z Čáslavi si zahrál i ošetřovatele ve filmu Masaryk
Foto: Archiv OK
 
Publikováno: 1.4.2017 v 7:00
Rubrika: Čáslav

Jiřího Žaloudka mají Čáslaváci možnost vidět opravdu často, ať již při jeho obchůzkách při práci městského strážníka nebo i v roli organizátora mnohých kulturních a zábavných akcí ve městě. Dlouhou dobu také pracoval v městském muzeu. Ne všichni ale znají další linku jeho života, kterou je příležitostné filmové a televizní herectví. Jak se k této činnosti dostal a jaké jsou jeho pocity z podílu na výrobě filmů?

"Na natáčení filmů se občas podílím vlastně již patnáct let," ohlédl se v úvodu rozhovoru Jiří Žaloudek, který se k první spolupráci s filmaři dostal díky svojí sportovní kariéře bobisty. Právě zástupce tohoto sportu potřebovali filmaři při natáčení filmu, mapujícího úspěšnou cestu německého týmu bobistů olympijskou soutěží v roce 1952.

„Bylo to moje první setkání s filmem a mohu říci, že jsme si užili i hodně srandy. Od té doby se v tomto oboru někdy objevím. Vzhledem k mojí figuře mě většinou osloví v okamžiku, kdy potřebují gangstera, policistu a podobné typy. Mohl bych vzpomínat například na role ve filmech Donšajni, Kájínek, ale také na série Cesty domů nebo Expozitura. Vzhledem k tomu, že moje úlohy nebývají příliš velké, někdy vlastně ani nevím, jaký snímek nakonec vznikne. Často se ani neptáme, protože filmaři o tom také neradi mluví. O to lepší mám potom pocit, když se ukáže, že je film nakonec povedený a úspěšný,“ prozradil Jiří Žaloudek, pro něhož je každé natáčení samostatnou epizodou. Ačkoliv se každého dalšího filmování vždy rád zúčastní, nebere tuto práci jako něco, co musí zákonitě pokračovat i do budoucna.

„Každé natáčení si vždy velmi užívám, ale vnímám jej jako jednotlivost. Snažím se si vše co nejlépe užít a beru to tak, že to také může být moje poslední spolupráce s filmaři. O to větší radost mám z případné další nabídky,“ vysvětlil.

Kromě již zmiňovaných filmů se Jiří Žaloudek objevil také v některých pohádkách. Jako příklad lze uvést Fišpánská jablíčka nebo Peklo s princeznou, které si u dětí získaly velkou oblibu. V poslední době se ale podílel také na natáčení více než úspěšného filmu Masaryk, jehož vítězná cesta za Zlatými lvy pravděpodobně neunikla téměř nikomu.

„Ve filmu Masaryk jsem měl možnost zahrát si roli ošetřovatele v léčebně, kde po určitou dobu Jan Masaryk pobýval. Ačkoliv se moje působení v tomto filmu nakonec omezilo na poměrně krátkou scénu, natáčecího času jsem s filmaři strávil celkem hodně. Při každé takové práci je však třeba nejen natáčet, ale také stříhat. Stává se tak, že některé momenty, které se mi při natáčení zdají být zajímavé, a svým způsobem se na ně těším, se potom ve filmu neobjeví. Beru to ale tak, jak to jde, jsem tam od toho, abych děj doplnil – a to podle uvážení jeho tvůrců,“ zamyslel se Jiří Žaloudek nad principy epizodního herectví a dodal, že ačkoliv většinou nové role cíleně nevyhledává, bez účasti na některých castinzích by se taková práce asi neobešla. „Vzhledem k typu postav, které mohu ztvárnit, se k filmu často dostanu také díky mým kontaktům s kaskadéry. Jejich práce se totiž neomezuje pouze na efektní skoky z výšky nebo automobilové havárie. Často je potřeba zinscenovat bitku nebo policejní zásah a potom filmaři potřebují člověka mojí postavy. Například roli v seriálu Škoda lásky, jsem ale dostal díky svoji dvouleté spolupráci s Karlem Gottem, jehož jsem jako člen ochranky doprovázel na jeho turné,“ doplnil s tím, že mnohé jeho aktivity se vlastně samovolně a přirozeně doplňují a prolínají. A protože je zvyklý nově příchozí nabídky a výzvy neodmítat, běží jeho život neustále novými a jistě zajímavými cestami. Podle Jiřího Žaloudka je ale také třeba být na případnou nabídku náležitě připraven. Jak? Třeba jen tím, že se nebude holit...

„Lidé se mě často ptají, proč nosím plnovous. Na to odpovídám, že jsou to fousy filmové. Pokud by totiž filmaři potřebovali někoho s plnovousem, mohu tomuto požadavku ihned vyhovět. Taková podmínka byla například u filmu Masaryk. Potom jsem ale přišel prvně do maskérny, kde jsem se dozvěděl, že mi nechají jenom knír. Protože se natáčení odehrávalo v rozmezí přibližně čtrnácti dnů, chodil jsem s knírem i v běžném životě, čemuž se mí známí divili...“

Vyprávění o filmu, o natáčení i nejrůznějších historek má čáslavský strážník, silák a také příležitostný herec v zásobě opravdu hodně. Přejme mu tedy, aby těch – jak sám říká – uzavřených filmových epizod bylo ještě mnoho a my jsme jej mohli vídat v televizi a na filmovém plátně stejně tak, jako nedávno například v poslední epizodě seriálu Nebe pod hlavou.

Autor článku: zak
Poslední komentáře
Počet příspěvků: 0 | Buďte první!

Zatím žádný komentář.

  
Soubory cookie používáme k tomu, abychom vám usnadnili a zpříjemnili používání našich webových stránek.
Používáním našich webových stránek vyjadřujete svůj souhlas s umístěním souborů cookie ve vašem zařízení. Další informace
ROZUMÍM