Velkolepé kulisy chrámu sv. Barbory, Jezuitské koleje a okolních staveb rámovaly v sobotu 22. a neděli 23. června velkolepou historickou slavnost: XXVIII. Královské stříbření Kutné Hory.

Mezi tisíci návštěvníků bylo slyšet nejen češtinu a slovenštinu, ale valnou část návštěvníků tvořili turisté, hovořící anglicky, rusky, německy, italsky, čínsky, atd. Nikdo se nenudil (a sem tam nějakou dešťovou kapkou si náladu pokazit nenechal):

Na hlavním pódiu vystupovaly šermířské skupiny, hudební tělesa, usedal král Václav IV. s chotí Žofií, obchůdků krámků a stánků bylo snad víc než na Gastrofestu a tak byly uspokojeny i chuťové buňky příchozích.

Množství přitažlivých scének a další zábavy (kolotoče, divadélka, možnost zastřílet si z luku, apod.) bylo věnováno dětem, milovníci romantických a dramatických příběhů mohli sledovat osudy krále, královny a jejich poddaných (mnozí z nich ve svých rolích vystupují už od prvního ročníku) – osoby a obsazení se často nemění, ale děj zásluhou autorky scénáře (jakož i programové a produkční přípravy) Světlany Hrabánkové každoročně zaznamenává posun v čase, přináší nové epizody. 

Stručný obsah nemůže zdaleka vystihnout vše – to se musí vidět, slyšet, ochutnat, prožít: Souboje na kolbištích, rytířská klání, průvody městem, slavnostní mše v barborském chrámu, královské soudy i povyšování do šlechtického stavu, fanfáry, ohňostroj.

Okouzlující hra barev, tvarů, dobových kostýmů, vyzvánění kostelních zvonů, vlání praporů v rukou zručných vlajkonošů, lazebnice poskytovala své služby, před očima vznikaly rozličné látky, vyrůstaly keramické předměty, ale uchvátil třeba i zážitek s přehlídkou dravého ptactva, připravený sokolnickou společností Teir.

Tady nelze vyjmenovávat všechny, kdo se na Stříbření podílejí sponzorsky, organizačně, jako herci, autoři a zhotovitelé kostýmů, mediální partneři. Uveďme závěrem alespoň, že pořadateli Královského stříbření Kutné Hory jsou Stříbrná Kutná Hora, z.s., ve spolupráci s Českým muzeem stříbra, p.o. A First Unit, s.r.o. pod záštitou hejtmanky Středočeského kraje Jaroslavy Pokorné Jermanové, za podpory Středočeského kraje a Města Kutné Hory.

Doby, kdy se v Kutné Hoře těžilo stříbro a ve Vlašském dvoře sídlil král, jsou historií, kterou stojí za to připomínat si a to dobré z ní rozvíjet. Úkol pro dnešní Horníky, dluh, který částečně splácejí předkům připomínkou časů, kdy král Václav IV.  s královnou Žofií.