Rozjetá tráva neodradí některé řidiče od toho, aby bezohledně pokračovali na trávnících v budování nevzhledného tankodromu. Na kutnohorském sídlišti Šipší v křížení silnic Opletalova a Jana Zajíce u parkoviště pod úvozovou cestou k lesoparku Kaňk je mezi trávníkem panelová cesta cca 4 x 14 m k trafostanici. Řidiči zde neoprávněně parkují a vjíždějí na panely přes trávník. Trávu zcela zlikvidovali a rozjezdili zde široké a hluboké krátery, za vlhka zaplavené vodou. Omezené parkovací možnosti nejsou omluvou. Vždy je kde zaparkovat, pouze za cenu překonání pohodlnosti ujít k zaparkovanému autu několik desítek, možná pár set metrů. Rozjíždění trávníků je devastující z pohledu estetiky, morálky, ekologie a vykazuje i protiprávní jednání.

ESTETIKA. Veřejná zeleň ve městech je jedním ze základních městotvorných prvků a zároveň nejvýznamnějším kompozičním celkem krajinářské architektury. Pro psychickou i zdravotní pohodu je pro člověka pobyt v zeleni nezbytný. Pohled na zelenou nás uklidňuje a regeneruje lidskou mysl, působí přátelsky a progresivně.

MORÁLKA. Zničený trávník a parkování na trávě je příkladem neúcty k lidské práci a přírodě. Protože příklady táhnou, strhávají se ostatní řidiči k následování. Zvláště mladiství a děti dostávají špatný příklad, který se může stát „normou“.

EKOLOGIE. Zeleň má významný vliv na lidské zdraví a úbytek zeleně lidské zdraví ohrožuje. Sídliště Šipší není naštěstí přímo zatěžováno průmyslovou exhalací. Jediným a hlavním zdrojem znečištění je ohromný vozový park. Právě ostrůvky zeleně, v umělém prostředí měst, pomáhají snižovat všechna negativa spojená s provozem vozidel. Tráva, keře a stromy vytvářejí kyslík, osvěžují vzduch, zachycují prach a škodliviny, hubí choroboplodné mikroorganismy, tlumí hluk. Vyrovnávají teplotní extrémy a jsou zdrojem vláhy.

KYSLÍK umí vyrábět pouze rostliny zázrakem zvaným fotosyntéza. Bez jídla vydržíme týdny, bez vody dny, bez kyslíku 5 minut.

PRACH. Novodobou hrozbu pro lidské zdraví představuje jemný polétavý prach, částice menší než 10 mikrometrů. Na tyto částice se váže řada toxických a vysoce nebezpečných látek, které pomocí jemného prachu pronikají přes plicní sklípky přímo do krevního oběhu. Krátká tráva má schopnost zachycení 10% částic tohoto prachu, vysoká tráva 35-45%.

VODA. Nedostatek vláhy se stává viditelným problémem. Při koloběhu vody se část srážkové vody vrací zpět dýcháním a výparem rostlin do atmosféry a tak může znovu kondenzovat a zavlažovat krajinu. Jeden metr čtvereční vypaří ročně listy a půdou 400 l vody! Tráva u zmíněné trafostanice je zničená ve čtverci o straně 10 metrů. To je 40.000 litrů vody za rok, která se neodpaří a blahodárným deštěm nezavlaží, neosvěží.

PŘÍRODNÍ KLIMATIZACE. Rostoucí teploty v létě mezi panelovými domy na rozpálených chodnících, vozovkách a parkovištích jsou nepříjemné, až nebezpečné pro zdraví. Nejen stromovým stínem, ale odpařováním vody opět pomáhá příroda k ochlazování. Podstatou ochlazování je měrné skupenské teplo výparné. Princip je v endotermní reakci. Při přeměně vody v plynnou páru dochází k významnému odběru tepla. Např. v horkém létě na slunci neudržíte bosou nohu nejen na chodníku, ale ani na hřišti s umělou trávou, skutečná tráva vás naopak ochladí. Travnaté plochy jsou zvláště na sídlišti pro ekologický i estetický život zcela zásadní. Neuváženým úbytkem a ničením trávy ničíme sami sebe.

Pokud někdo stále odmítá naslouchat pláči trávy a volání přírody, ať již z neznalosti, pohodlnosti, lhostejnosti, sobeckosti, je vhodné upozornit na právní výklad. Řidiči se zde dopouštějí přestupku poškozování a neoprávněného záboru veřejného prostranství, veřejně přístupného objektu nebo veřejně prospěšného zařízení - Zákon č. 251/2016 Sb., zákon o některých přestupcích, § 5 odst. 1, písm. g) - přičemž podle právního výkladu nezáleží na tom, kdo toto prostranství vlastní. Definice veřejného prostranství zní: ,,Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru“. Za porušení § 5/1 písm. g) Z. č. 251/2016 Sb. může strážník na místě uložit pokutu do výše 10.000 Kč, ve správním řízení fyzické osobě hrozí až 50.000 Kč

Chci tímto článkem apelovat na řidiče, aby byli ohleduplní k životnímu prostředí. V opačném případě upozorňuji, že jim hrozí postih. Za odbornou pomoc děkuji řediteli městské policie Ing. Mgr. Václavovi Marečkovi a vedoucí oddělení ochrany přírody odboru ŽP Ing. Adéle Jiránkové.