Zásluhou Nadace Partnerství a Českého svazu ochránců přírody se podařilo realizovat obnovu staré ovocné aleje Na Rovinách a na dolním Žižkově, která byla původně naplánována na dva roky, v jediném roce. Každá z obou zmíněných organizací finančně podpořila dosadbu jedné části aleje, vzájemně oddělené lesem. Dosadbu provedli členové a přátelé spolku Denemark v Kutné Hoře.

Během akce 8. 11. bylo vysázeno 46 ovocných stromů. Nejedná se však o běžné stromy, ale o krajové a o staré ovocné odrůdy, které na Kutnohorsku buď již vůbec nerostou, nebo zde dožívají. Jejich ovoce nebude tak veliké a lákavé na pohled, jaké koupíte v supermarketu, ani se ho na stromech neurodí tolik, jako v produkčních sadech, ale po ochutnání zjistíte, že je obvykle chutnější, co do chuti osobitější a většinou i déle vydrží. To je však vedlejší efekt. Nám jde spíše o návrat chybějících odrůd, které se zde ještě počátkem 20. století běžně pěstovaly, zpět do krajiny.

A co jsme to vlastně vysázeli? Devatenáct odrůd jabloní. Z krajových odrůd získaných zásluhou CHKO Železné hory např. Přeloučský špičák, Palouče, Vejlimek nebo Babče. Ze starých, tj. nejenom v našem kraji rostoucích, např. Matčino, Panenské nebo Moravská jadernička.

Třešní jsme vysadili devět odrůd. Z krajových to je především Mšenská jánovka, ze starých odrůd např. Hedelfingenská či dodnes místy pěstovaná Kaštánka. Hrušní bylo vysazeno osm odrůd. Po sto letech se na Kutnohorsko opět vrací Krvavka, drobná, po rozříznutí uvnitř krvavě červená hruška, ze starých odrůd pakKongresovka či Konference.

Švestek a slív bylo vysazeno sedm odrůd. Z krajových především Chrudimská, ze starých odrůd Wangenheimská či dříve zde běžná Althanova renkloda. Vysazen byl sice původem moravský, ale již zpola vyhynulý Špendlík žlutý – nikoliv drobná kulatá mirabelka, ale skutečná žlutá švestka.

Do výsadby se zapojili jak členové Denemarku, z nichž připomenu pouze jediného, naprosto neúnavného Toma Klaila, ale i zástupci Sokola, skautů, sdružení Pod Horami, nikde neorganizovaní příznivci Denemarku nebo jen lidé, kteří považují výsadbu ovocných stromů za správnou věc.

U některých dokonce neznáme ani jméno. Přišli, pomohli a zase tiše odešli. Nejmladšímu byly 4 roky a nejstaršímu přes 80. Aby náplní akce nebyla pouze práce, byly děvčaty ze spolku připraveny ukázky méně obvyklých výrobků z ovoce. Mezi nimi byla např. ovocná kůže, jablkové růžičky, jablkovo mangové čatní, jáhlový nákyp s ovocem, jablka plněná perníkem a několik druhů koláčů a závinů, na místě se tlačil hruškový mošt, ochutnat bylo možné i ovocný punč a kdoulovici.

Nechybělo ani nenásilné poučení. Sdružení Pod Horami připravilo malý test znalostí o ovoci a o ovocnářské tradici Kutné Hory a krátkou přednášku z historie ovocnářství na Kutnohorsku. Přestože lidé dali při teplém počasí přednost chatám a vlastním zahrádkám a na brigádu přišlo jen 30 osob, považujeme akci za úspěšnou a rádi bychom ve vracení krajových a starých odrůd ovoce do Kutné Hory a okolí pokračovali - přestože víme, že udržet zasázené stromy při životě nebude jednoduché.

Závěrem děkuji všem účastníkům, díky nimž se podařilo stromky zasázet, i našim děvčatům, která připravila nevšední ochutnávky. Díky patří i MěÚ KH, který nám vycházel všemožně vstříc a Svazu ochránců přírody a Nadaci Partnerství - bez jejich finančního přispění by k dosadbě nemohlo dojít.