Redakce Inzerce Spřátelené weby Řádková inzerce Archív Dnes je středa, 17. července 2019
logo

35. Kutnohorský podvečer nesl název: Honzova cesta

35. Kutnohorský podvečer nesl název: Honzova cesta
Foto: Lenka Císařová
 
Publikováno: 3.4.2019 v 9:00
Rubrika: Zpravodajství

V Dačického domě v Kutné Hoře se ve středu 27. března 2019 uskutečnil 35. pořad z cyklu Kutnohorské podvečery. Pořadatelem byl Vladimír Císař spolu s Nadací Kutná Hora – UNESCO a za přispění MÚ Kutná Hora.

Pořad byl věnován knížce kutnohorského autora Jana Pospíšila „Z pošťákovy brašny“ a proběhl s autorovou účastí. Pro široký okruh kamarádů a známých je tento autor samozřejmě Honzou nebo také „Pošťákem“, což je Honzova přezdívka už od dětství.

Je to přezdívka, kterou přijal a kterou vtělil i do názvu knihy. Toto druhé jméno bylo patrně  odvozeno náhodně, z jeho příjmení, ale to není důležité. Mnohem důležitější je, že nabývá stále většího významu, neboť Honzu vlastně vystihuje. On je skutečně poslem dobrých zpráv, ačkoliv by mohl mít to největší právo jím nebýt.

Honza je vystudovaný zemědělský inženýr. Jeho život byl a popř. stále je formován skautingem a také sportem (vodáctvím, běháním na delší trasy, vysokohorskou i jinou turistikou), angažováním ve veřejném životě (je např. jednatelem Klubu rodáku a přátel Kutné Hory), vírou v Boha, poutnictvím, ale už deset let také vážnou, nevyléčitelnou chorobou, která jej několikrát zatlačila na hranici života a smrti.

Tohle vše, kromě jiného, hrálo při vzniku zmíněné knihy roli. Dvěstěpadesátistránková knížka „Z pošťákovy brašny“ vypráví o jeho pěším putování z Lurd do Santiaga de Compostela a z Prahy do Říma.

Nutno dodat, že Honza těch poutí absolvoval v životě víc. Knížka se zpočátku jeví jen jako jakýsi deníkový záznam, který si pořídil jeden z těch odhodlaných, kteří zmíněné putování podstoupili.

Jenže vnímavý čtenář velmi brzy pochopí, že má v ruce něco mnohem, mnohem závažnějšího. Hlavních témat je více. Knížka může být o věčné snaze člověka vtisknout svému životu ten skutečný, pravý smysl.

V Honzově případě tento smysl spočívá v pokoře, skromnosti, otevřenosti vůči světu i lidem, v setkávání s lidmi, komunikaci s nimi, ve sdílení, v hledání toho dobrého v člověku, i když žádný člověk není prost chyb a selhání.

Knihu lze také chápat jako zápas člověka se svými nedostatky, se svojí namyšleností, se zdánlivými fyzickými limity a dalšími překážkami. A jistě – také jako záznam cesty k Bohu, cesty dlouhé, často obtížné, klikaté, doprovázené občasným blouděním a pochybnostmi.

Mimochodem, jako pomůcka při náboženské výchově je, myslím, tento text skvělý, přičemž ateista to jako přítěž nepocítí. Jsou zde pasáže rexlefivní, části vyprávěné, části popisné…, ale vše je propojeno přirozeně, nenásilně a také často s dávkou humoru.

Knížka může být čtivým bedekrem, trochu dobrodružným vyprávěním o vyrovnávání se se strastmi cesty a také třeba průvodcem po krásách krajiny, přírody i architektury, a to hlavně té nenápadné.

Bylo by zajisté vděčné zamýšlet se nad mnoha důležitými motivy, byť se někdy jedná o zdánlivé detaily. Svoji důležitou roli zde hraje např. motiv nebe, počasí, rukou i nohou, květů, skromného, ale důstojně pojmenovávaného jídla, dveří poutnických ubytoven a bran klášterů, jež jsou většinou otevřené jako lidská srdce.

A také by šlo přemýšlet o motivech vody, kašen, pramenů, starých mostů atd. A samozřejmě, především o motivu, ba tématu cesty, jež je metaforou mnohého, především však života.

Cesty jsou to i kamenité, blátivé, prašné i nádherné, vedou po rovině i do kopce, jde se po nich v slunečním svitu i ve strašné bouři. Ano, toť život, a to v souladu se známým Kerouackovým heslem: „Cesta je cíl“.

A nelze pominout ani motiv smrti. Ano, nikoliv téma, ale motiv, neboť kniha není o smrti, ale především o životě. Smrt je sice stále přítomná, ale nemá zde destruktivní roli, spíš člověka vede k hlubšímu prožívání života, vážení si každého dne, každého okamžiku.                                                                                      

Knížka je také o nutnosti každodenních rituálů, byť se jedná o něco tak samozřejmého, jako je jídlo či očista těla. Čtenář ocení na jedné straně bohatost jazyka, jeho obraznost, na druhé straně však také neupovídanost.

Honza se dokáže vyjádřit lapidárně, dovede jen naznačit a čtoucí pochopí. Kniha by se sice dala číst krásně plynule – tak je napsána, ale vzhledem ke svému obsahu přivádí čtenáře nenásilně každou chvíli k tomu, že přestane číst a přemýšlí.

Ke chvále autora! Z názvu knihy „Z pošťákovy brašny“ vyplývá, že Honzovy ambice byly i u tohoto díla skromné – patrně počítal s tím, že se dostane jen a především do okruhu jeho známých. Ti ten název pochopí.

Ale další lidé až po nějakém pídění. Knížce by asi slušel jiný název, neboť – a o tom jsem opravdu přesvědčen – její význam dalece okruh Honzových známých přesahuje. Její význam není poután k nějaké době, nějaké skupině lidí apod. Její význam, a snad mohu použít  i slovo „poselství, je opravdu univerzální.

Tento Kutnohorský podvečer se nesl právě v duchu témat a motivů, které byly zmíněny. Nebylo sice možné a ani záhodné vypudit z něj téma Honzova zhoubného myelomu krve, ale díky Honzovi, jeho neuvěřitelné síle a vyrovnanosti, to nebylo téma depresivní.

Prostě atmosféra Podvečera byla skvělá. V programu byl promítnut krátký dokument o Honzovi, dále jeho fotografická a hudební počítačová prezentace cesty, též proběhla sada otázek a odpovědí a ke slovu se dostaly i čtené ukázky z knihy.

Důležitým obohacením tohoto Kutnohorského podvečera byla obvyklá hudební a pěvecká vystoupení. Tentokrát mohl zaplněný přednáškový sál Dačického domu obdivovat umění Šárky Tyrkasové a dvou představitelů mladé generace, též Novodvořanů, tedy Viktora Fialy a Romana Šauera.

PŘÍŠTÍ, 36. KUTNOHORSKÝ PODVEČER SE USKUTEČNÍ VE STŘEDU 17. DUBNA 2019 a bude pojat jako vzpomínka na manžele Lajkepovy. Bude to pocta těm, jejichž knížka „Postav dům, zasaď strom“ stála u zrodu Podvečerů. A také to bude vzpomínka na Kutnohořana tělem i duší a též autora knížek, pana Jiřího Davida.

Fotogalerie35. Kutnohorský podvečer nesl název: Honzova cesta35. Kutnohorský podvečer nesl název: Honzova cesta35. Kutnohorský podvečer nesl název: Honzova cesta35. Kutnohorský podvečer nesl název: Honzova cesta35. Kutnohorský podvečer nesl název: Honzova cesta35. Kutnohorský podvečer nesl název: Honzova cesta35. Kutnohorský podvečer nesl název: Honzova cesta35. Kutnohorský podvečer nesl název: Honzova cesta35. Kutnohorský podvečer nesl název: Honzova cesta35. Kutnohorský podvečer nesl název: Honzova cesta35. Kutnohorský podvečer nesl název: Honzova cesta
Autor článku: Vladimír Císař, autor fotogalerie: Lenka Císařová
Poslední komentáře
Počet příspěvků: 0 | Buďte první!

Zatím žádný komentář.

Nepřehlédněte...
Řádková inzerce
Prodej (1 inzerátů)
Byty (1 inzerátů)
Nemovitosti (1 inzerátů)
Zaměstnání (1 inzerátů)
Různé (1 inzerátů)
Pronájmy (1 inzerátů)
Koupě (1 inzerátů)
   
Soubory cookie používáme k tomu, abychom vám usnadnili a zpříjemnili používání našich webových stránek.
Používáním našich webových stránek vyjadřujete svůj souhlas s umístěním souborů cookie ve vašem zařízení. Další informace
ROZUMÍM