Unikátní gotické dlaždice, po nichž pravděpodobně kráčel či se jako malé dítě batolil Mikuláš Dačický z Heslova, byly objeveny počátkem února při rekonstrukci nárožního domu na Komenského náměstí č.p. 41 v Kutné Hoře. Vzácný historický dům, ve kterém se v roce 1555 známý kronikář, spisovatel, básník a bouřlivák narodil, tak odkryl část svého tajemství. Dům, jehož historie je zmiňována již v městské knize z let 1426 až 1489, prošel po roce 1500 výraznou přestavbou. "Kutnohorští šepmistři ho dali přestavět pro světícího biskupa utrakvistické církve Filipa Villanuovu Sidonského, který tu pobýval od vánoc roku 1506 až do své smrti v říjnu 1507.

Tehdejší radní chtěli mít biskupa co nejblíže radnici, která v té době sídlila hned naproti domu, na místě současného domova mládeže. Dům proto v historických pramenech nesl pojmenování "Biskupský". Právě z této přestavby pochází i žebrová klenba zadní komory, zřejmě soukromé biskupovy kaple, kde byly gotické dlaždice pod stávající dřevěnou podlahou a zásypem při současné rekonstrukci domu objeveny," uvedl historik umění a kutnohorský památkář PhDr. Aleš Pospíšil s tím, že objeveno bylo celkem pět šestiúhelníkových keramických dlaždic o šíři 41 a půl centimetru, na nichž je reliéfní motiv tří kosočtverců s výplněmi ve tvaru liliových křížů.

Dlaždice, použité zřejmě druhotně, tvořily pás, který dělil prostor kaple na dvě poloviny. "Z kterého období dlaždice pocházejí, bude předmětem dalšího podrobného bádání. Už nyní je ale možné říci, že je to unikátní nález už jen proto, že cihelné šestiúhelníkové dlaždice takto velkého formátu jsou obvykle spojovány až s barokem. A nyní se v Kutné Hoře objevily gotické,“ zdůraznil PhDr. Pospíšil a doplnil, že motiv na dlaždicích při uplatnění ve větší ploše tvoří pravidelné geometrické obrazce.

"Gotické dlaždice jsou zajímavé nejen motivem, liliovým křížem, ale i poměrně velkým rozměrem. Z českého prostředí takovýto typ dlažby s výzdobným prvkem neznáme. Je to unikátní nález, který dokládá výjimečnost prostoru,“ konstatoval Dr. Filip Velímský z kutnohorského pracoviště Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v.v.i. a doplnil, že i když byla dlažba použita druhotně, vyskládána při přestavbě po roce 1500 v kombinaci s čtvercovou dlažbou, tzv. půdovkami, je předpoklad, že je uložena v původním prostoru. „Přesnou dataci neznáme. Na základě výzdobných prvků se budeme snažit časově dlažbu zařadit,“ řekl Dr. Velímský.

„Domnívám se, že šestiúhelná dlažba byla původně položena po celé ploše kaple a doplňovala žebrovou gotickou klenbu, vyvažovala tak honosnost tohoto prostoru. Nyní stojíme před rozhodnutím, zda vytvořit kopie a navrátit kapli její původní podobu tak, jakou mívala před pěti sty lety. Dačického dům pochopitelně obsahuje množství mimořádných architektonických detailů, zejména z období pozdní gotiky a baroka. Že ale objevíme tak vzácný unikát, bylo překvapení, myslím, pro všechny, kteří se na obnově objektu podílejí. Motiv z dlažby zároveň tvoří i pěkný grafický prvek použitelný jako součást budoucího logotypu pro Dačického dům. Nález sám o sobě se však nesporně zapíše do odborné kunsthistorické literatury,“ dodal PhDr. Aleš Pospíšil.

Na rekonstrukci jednoho z nejvýznamnějších historických domů v Kutné Hoře a jeho proměnu v moderní výukové a prezentační centrum kulturního dědictví UNESCO, která si vyžádá investici kolem šedesáti milionů korun, získalo Město Kutná Hora stoprocentní dotaci. Aby byly splněny podmínky dotace, dílo včetně administrace musí být dokončeno již v prosinci letošního roku. Garantem většiny programových aktivit a provozovatelem objektu bude Nadace Kutná Hora – památka UNESCO.